• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Přemýšlela jsem nad variantami. Sedačka s velurovým čalouněním? Krásná, měkká, ale co s ní, když ji potřebujete rozložit? Narazila jsem na koncept sofa bed, který slibuje rychlou proměnu z posezení na spaní. Jenže klasické rozkládací sedačky měly jednu vadu: vyžadovaly silnou matraci, která se pod tíhou těla nepropadala. Zkusili jsme model s 16 cm pěnovou matrací na laťkovém roštu. Fungovalo to skvěle, než jsme zjistili, že rošt při každém pohybu drhne o laminátové dílce. Laminate flooring sice snese hodně, ale tahle každodenní mechanická zátěž začala po půl roce pouštět hrany u spojů. Musela jsem vymyslet, jak podlahu chránit, aniž by to vypadalo jako sklad náby


Finální rada z praxe: nebojte se kombinovat nové s použitým. Moje stříbrná konvice je z blešího trhu, kovová lampa z bazaru a dřevěná stolička z výprodeje. Loft style interiors si řeknou o patinu, kterou žádná nová věc nemá. A když se něco pokazí? Vše se dá opravit, pokud máte akumulátorovou vrtačku a trpělivost. Stačí jeden víkend, šroubovák a pár metrů ocelového lanka, a máte nový vázací systém na knihy. Tenhle moderní klasický styl není o dokonalosti, ale o tom, že byt funguje pro vás, ne vy pro něj. A to je nakonec to jediné, co se počí


Dlouho jsem hledala materiál, který by vydržel dětské caparty, kocouří drápky i večerní lenošení s vínem. Nakonec mi padla do oka varianta s potahem z velvet upholstery. Sametový povrch vypadá luxusně, na omak je hebký jako kočičí bříško, ale nebojí se vlhkého hadříku. Stačí setřít skvrnu od kávy a je po problému. Navíc ta sytá tmavě modrá barva dodala celé místnosti hloubku. Najednou ten malý obývák nepůsobil stísněně, ale spíš jako klubový koutek. Že by měl pohovku jen na parádu? Ani náhodou. Právě tahle se stala srdcem celého interiéru. A teprve když jsem ji doma rozbalila, uvě si, jak moc mi dřív chybělo místo, kde si celá rodina večer se


Mám za sebou pět let experimentování s loftovým stylem v bytě o rozloze padesáti metrů čtverečních. První chyba byla zbořit příčky a doufat, že cihlově červená barva na zdi udělá zázrak. Loft style interiors totiž nejsou jen o holých stěnách a vysokých stropech, které v paneláku stejně nemáte. Jde o cit pro materiály a o to, jak prostor dýchá. Když jsem v kuchyni vyměnila laminátovou desku za surový betonový potěr, zjistila jsem, že omak a odolnost jsou důležitější než efekt. Beton se sice dá smýt, ale každá skvrna od kávy je vidět a vyžaduje pravidelnou impregnovací pastu. A skandinávská borovice na podlaze? Tu jsem po dvou zimách přetřela olejem do tmavého dubu, protože světlé dřevo v kombinaci s tmavým kovem působí příliš uklizeně. Loft chce špínu, ne prach, ale tu pravou, usaze


Teď, když procházím podkrovím, vidím, jak se každá moje chyba proměnila v řešení. Malý prostor není handicap. Je to výzva k vynalézavosti. Pokud plánujete attic design, začněte od podlahy. Změřte si přesně průchody, výšku stropu u šikmin a světlost oken. Pak vybírejte nábytek, který má v sobě schovanou druhou funkci. Postel s úložným prostorem, pohovka s click-clack mechanismem, decentní sametový potah. Tyhle detaily dělají z podkroví prostor, kde chcete trávit čas. A když vám do něj vletí slunce skrz vikýř a dopadne na modrý samet, zapomenete na všechny ty krabice od bot, co jste tam před lety schovali. Prostor si podmaní v


Světlo v loftovém interiéru je alfa a omega. V paneláku s okny na východ mám večer tmu už v pět hodin v zimě. Germální zářivky ze stropu zabíjejí atmosféru, a tak jsem investovala do tří stojacích lamp s textilními stínidly. Jedna u pohovky má nastavitelné rameno, druhá v rohu má odstín v barvě rezavé okrové. Problém je, že kabeláž se v loftu špatně schovává. Řešila jsem to drátěnými kanálky natřenými na černo, které vedou podél soklových lišt. Na první pohled vypadají jako součást designu. Jen pozor na přetěžování zásuvek – v jedné místnosti mám pět zařízení a pojistka mi kvůli starým rozvodům vypadává, když pustím rychlovarnou konvici. Musela jsem vyměnit zásuvku za dvojitou a přidat přepěťovou ochr


A pak přišla zkouška ohněm. O víkendu se ohlásili přátelé z daleka. Potřebovali přistýlku. V tu chvíli jsem ocenila volbu click-clack mechanism. Není to žádná věda. Zvednete sedák, uslyšíte cvaknutí, opěrák sklopíte do roviny. Celé to trvá patnáct vteřin a nemusíte stěhovat konferenční stolek. Ale největší kouzlo tkví v detailech. Uvnitř té pohovky totiž našla domov i moje sbírka dek a polštářů. Pohovka, která má úložný prostor, je v malém bytě k nezaplacení. Dřív jsem měla všechno nastrkané v kufrech pod postelí a přikrývky věčně páchnoucí po sklepě. Teď stačí otevřít víko v sedáku a vytáhnout povedenou vlněnou deku. Žádné pátrání, žádné stěhování bord